Horní menu

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
Valná hromada Honebního společenstva Míškovice
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Historie > Osobnost obce

Osobnost obce

Životopis Fr. Gáby.rtf

František G á b a 
/20.12.1829 -.11.1896/

P. František Gába se narodil 20. prosince roku 1829 v obci Míškovice, která leží asi 6 kilometrů jižně od někdejš1ho okresního města Holešova. Jeho otec: Josef Gába byl rolníkem a prvorozený syn rodiny Gábovy, František měl být také jednou rolníkem. Avšak na naléhavou přímluvu P. Františka Zavrtala, faráře v ne­dalekých Myslocov1cich, kam byla obec Míškov1ce přifařena, byl poslán nadaný chlapec na podzim roku 1842 studovat do Kroměříže. Nejprve navštěvoval německou hlavni školu, na niž setrval až do konce škol­ního roku 1844/45. Od školního roku 1845/46 studoval na piaristickém gymnáziu, a to do konce školního roku 1851/52. Po celou dobu sedmiletého studia patřil k nejlepším studentům školy "a jeho vysvědčení oplývají chvá­lou pilného a nadaného žáka." 1/
V roce 1648 byl František Gába kvartánem zmíněného kroměřížského gymnázia. Když byl 22. listopadu roku 1848 svolán říšský sněm do Kroměříže sdělil jeho žákům jejich tehdejší profesor P. Dtto Štika člen piaristického řádu že existuje písmo, kterým lze psát tak rychle, jak se mluví. Toto sdělení vzbudilo v mladém Gábovi touho po osvojení takového písma. Brzy po zahájení říšského sněmu v Kroměříži bylo studentům piaristického gymnázia oznámeno, že ředitel vídeňské sněmovní stenogra­fické kanceláře profesor Hynek Jakub Heger bude na piaristickém gymnáziu v Kroměříži těsnopisu vyučovat. Gába byl mezi prvními přihlášenými. Kurs vsak nebyl dokončen neboť kroměřížský sněm byl 6. března roku 1849 rozehnán. Gába od té doby v užíváni těsnopisu neustal. Cvičil a zdokonalo­val se v jeho užívání. Těsnopisem zaznamenával výklady profesorům z jednotlivých vyučovacích hodin. Na počátku roku 1850 vydal ústřední vídeňský těsnopisný spolek svou učebnici těsnopisu. O prázdninách toho roku František Gába tuto učebnici opravdu důkladně prostudoval a sám "začal být se svým těsno­pisným uměním spokojen" 2/
Když byl v septimě, vyučoval několik svých spolužáků německému těsnopisu soukromě.

1/ Časopis Těstlop1Sné 11s,ty, Praha'. listopad 1896
2/ Časopis Těsnopisné listy, Praha listopad 1896, str.6

Jenom se znalostí německého těsnopisu se však Fr. Gába nespoko­jil. Když stenograf Hynek Jakub Heger přepracoval Gabelsbergrovu soustavu německého těsnopisu na čtyři hlavni slovanské jazyky, za­čal se těsnopisem učit podle Hegerova převodu. Hegerův spis jej při­vedl také na myšlenku všeslovanské těsnopisné soustavy, které pak vě­noval dlouhodobou pozornost. Českého těsnopisu využíval Fr. Gába také prakticky. Českým těsno­pisem, zapisoval výklady profesora češtiny P. Lamberta Schwarze „o dějinách literatury české," který své stati studentům diktoval neboť školní učebnice pro tento předmět nebyla. S písmem českého těsnopisu nebyl však Fr. Gába spokojen, neboť bylo v přirovnáni k úhlednému těsnopisnému písmu německému Gabelsbergrovu - příliš nepěkné a snad také málo zřetelné. 3/
Začal proto pracovat na nové těsnopisné soustavě, neboť poznal že je potřeba, aby sama česká těsnopisná abeceda byla přeměněna tak, jak "složení české řeči vyžaduje. Průpravou k této náročné práci bylo důkladné prostudováni díla německého stenografa Gabelsbergra. 3. února roku 1885 napsal Fr. Gába dopis profesoru Pražákovi do Prahy, ve kterém bylo uvedeno /kromě jiného/ toto "Podle toho co jsem v díle Gahelsbergrově shledal počal jsem jeho soustavu vyrozumívati nikoliv jen abecedou, nýbrž také pravidly, podle nichž on svou abecedu sestavil. Těsnopisnou abecedu vůbec počal jsem pokládati za součin dvou činitelů, z nichž jeden jest přirozená povaha zvuku, druhý pak stavba či složeni řeči, V nížto těsnopisu užívati se má. Dle pravidel matematických ale změněním jednoho činitele mění se také součin. A jelikož stavba řeči české jest značně jiná nežli řeči německé, jeden činitel tedy změně, stalo se u mne matematickou jisto­tou. že má-li se řeči české dostati těsnopisu jenž by se mohl důstojně postaviti po boku německému těsnopisu Gabelsbergrovu, musí nevyhnutelně abeceda býti jiná. 4/
Když chtěl Fr. Gába pro svou těsnopisnou abecedu stanovit plat­nost jednotlivých znaků počítal frekvenci hlásek v češtině.
Počínal si tedy podobně jako Gabelsbergr. Svou těsnopisnou abecedu měl Gába sestavenou již roku 1853.
3/ Časopis Těsnopisné listy, Praha, listopad 1895, str. 6.
4/ Časopis: Těsnopisné listy Praha, listopad 1896, str. 6

Roku 1859 jel Fr Gába do Prahy. Chtěl se o českém těsnopise dovědět co nejvíce. Proto navštívil profesora Hattalu a také pana Krouského, učitele těsnopisu na pražské Karlově univerzitě. S vý­sledkem své návštěvy v Praze však spokojen nebyl. Svou těsnopisnou abecedu zaslal profesoru Eduardu Novotnému a slíbil, že mu pošle ce­lý převod. Roku 1860 zaslal Fr. Gába prof. Novotnému některé své po­kusné práce. Koncem října téhož roku je prof. Novotný Fr. Gábovi vrátil; avšak bez poznámek, bez hodnocení. 1. ledna roku 1861 byla vypsána Fúgnerova cena na "nejlepší návod těsnopisné soustavy Gabelsbergrovy, užívaný na českou řeč.­ Fr. Gába zpočátku nepomýšlel na to, že by měl svou práci do soutěže přihlásit. Jeho texty nebyly v té době ještě natolik propracovány, aby je mohl do šesti měsíců zaslat k posouzeni. Požadovalo se také. aby' předložená práce byla upravena jako školní učebnice. Prof. Novotný však Fr. Gábu vyzval, aby svou práci do soutěže zaslal. Gába žádosti prof. Novotného vyhověl. V polovině října roku 1861 zaslal do Prahy 85 stran hustě popsaných kaligrafickým písmem, jež byly označeny heslem: Kéž je rovnost-slovanská ctnost. 5/
13. března roku 1862 bylo oznámeno, že žádná šesti zaslaných prací k Fůgnerově ceně nedospěla avšak práci Gábově a Taurově byly přiznány akcesisty po pěti dukátech a to s ohledem k zásluhám, kterými si oba jmenovaní svou prací v českém těsnopise vydobyli.6/
Fr. Gábovi byla o tomto rozhodnutí poroty podána zpráva prof. Novotným. V dopise s výše uvedeným sdělením byla také prosba. Praž­ský spolek pro těsnopis chtěl ještě nějakou dobu Gábovu těsnopisnou práci studovat. Fr. Gába ochotně vyhověl. Na jaře roku 1863 pražský spolek pro těsnopis Gábovi jeho rukopis vrátil. Poslal mu však také 1. vydání "Těsnopisu Českého." Tímto knižním darem byl Gába nepříjemně zklamán - tato kniha a snad také trpkost nad nepříznivým posouzením jeho vlastni dlouholeté, pilné a důkladné práce byly příčinou toho, že Fr. Gába se od té doby stranil všeho těsnopisného ruchu. 7/
5/ Časopis Těsnopisné listy Praha, listopad 1896, str.7
6/ Časopis Těsnopisné listy Praha, listopad 1896, str.7
7/ Časopis Těsnopisné listy Praha, listopad 1896, str.7

V roce 1885 uveřejnil prof. J. O. Pražák, autor spisu "Čtyřicet let těsnopisu českého ve XIII. ročníku Těsnopisných listu - číslo 8 - 11, podrobně pojednání "O pracích konkurenčních z r.1861." Jak ve zmíněné knize, tak i ve svých článcích v Těsnopisných listech prof. J. O. Pražák podrobně pojednal o životě i práci P. Františka Gáby, který pak v únoru roku 1885 poslal prof. Pražákovi k nahlédnu­tí svůj těsnopisný spis spolu s obšírným listem, ve kterém prof. Pra­žáka podrobně informoval o své práci i o sobě samém. "Od té doby Fr. Gába opět živě sledoval práce a snahy českého těsnopisectví po dalším rozvoji, zejména pak snahy po utvoření těsnopisné soustavy Slovanské, založené ne duchu jazyka a dokonale vyhovující všem jeho po­třebám."8/
Roku 1891 se konal v Praze IV. sjezd českých stenografů. Fr. Gába zaslal tomuto sjezdu „ ve sličné úpravě nové přepracovaní své práce konkurenční z roku 1861, jež byla označena nápisem "1861-1891. Sjezdem byl jeho text odkázán k posouzení zvolenému vědeckému těsnopisnému sboru. 9/
P. František Gába byl velmi vzdělaný, obdařený obdivuhodnou pa­měti. Dějepis,, studium slovanských jazyků, zákonodárství státní i církevní byly oblíbenými předměty jeho studijních zájmů. Kromě úředních věcí vše zapisoval všechno těsnopisem. Povahy byl drsné ovšem jenom na oko. Býval zádumčivý, ale velmi citliví. Při svých hlubokých vědomostech byl neobyčejně skrom­ný. Jmění nezanechal téměř žádného vyjímaje velmi cennou a bohatou knihovnu, která obsahovala vzácné skvosty starší, i novější české literatury.10/
Ráno 13. července roku 1896 byl raněn mrtvici na levé straně svého těla. Od tohoto dne byla jeho levá ruka i levá noha zcela bez vlády. Útrapy své nemoci snášel klidně.
8/ Časopis Těsnopisné listy, Praha, listopad 1896, str. 7
9/ Časopis Těsnopisné listy, Praha, listopad 1896, str. 7a 8
10/ Časopis Těsnopisné listy, Praha, listopad 1896, str. 8

Ve 2. čís1e Těsnopisných listů z listopadu roku 1896 je stručně zaznamenáno také kněžské působení P. Františka Gáby, a to těmito slovy: „ Od studia gymnazijního vstoupil Fr. Gába na bohosloví" které studoval v Olomouci. Po druhém ročníku studia však vystoupil a šel k piaristům, neboť doufal, že v tomto řádu bude moci ukojit svou snahu po vzdělání, po kterém svou povahou prahl. Avšak jeho chatrné zdraví mu nedovolovalo ve zvoleném řádu setrvat. 12. dubna roku 1855 požádal o propuštěni z řádu. Vyváznuv z dosti vážné nemoci, zabýval se jako rekonvalescent jazykozpytem, ke kterému studiu byl povzbuzen zejména Čelakovského knihou "Čteni a srovnávací mluvnice slovanská." Po vystoupení z řádu vstoupil opět na olomoucké bohosloví. Stu­dia ukončil roku 1857. Ve svých 28 letech byl vysvěcen na kněze. Ihned po vysvěcení. byl poslán do Lesnice u Zábřehu za výpomocného kaplana stařičkému faráři. Jeho další kaplanské štace byly: Dubicko, Kateřinky u Opavy/od roku 1863/, Mírov, kde byl provinciálem trestanců a Cholina. Od roku 1871 působil p. František Gába jako farář v německé obci Ženklavě u Nového Jičína. Na tomto místě setrval celkem 19 let. Od německých osadníků byl ctěn a milován. Opravil v této obci faru i kostel s velikými příspěvky ze svých úspor" V červnu roku 1890 nastoupil jako farář v české obci Skrbeň, kde setrval až do své smrti. Zemřel 7. listopadu roku 1895

22.12.2007
Ladislav Ze1ina